Stříbrné tolary Františka Ludvíka z Erthalu
Stříbrné tolary Františka Ludvíka z Erthalu jsou bamberské kontribuční tolary z roku 1795 s nápisem ZUM BESTEN DES VATERLANDS. Kníže-biskup je dal razit z darovaného dvorského a kostelního stříbra na válečné náklady proti revoluční Francii; do oběhu se dostaly až po jeho smrti v roce 1795.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
František Ludvík z Erthalu (1730–1795) byl od roku 1779 knížetem-biskupem würzburským a bamberským; jeho starší bratr Fridrich Karel Josef z Erthalu byl předposledním mohučským kurfiřtem. Za první koaliční války proti Francouzské republice razila některá církevní knížectví tolary ze stříbra kostelů a z darů obyvatel, aby pokryla svůj podíl na válečných nákladech.
Kapitula bohatého kolegiátního kostela Haug se 2. října 1794 rozhodla dát zemské pokladně všechno postradatelné kostelní stříbro, dvě třetiny jako půjčku; další kapituly ji následovaly. V prosinci 1794 nařídil biskup vyčlenit i dvorské stříbro – zůstat směl jen stříbrný servis pro 24 osob, potřebné svícny, stříbro pro bohoslužbu a zlaté a zlacené předměty. Opatření chápal jako dar poddaným, které chtěl ušetřit vyšších daní, a na podobě mincí se osobně podílel.
Biskup zemřel v únoru 1795 a přednost dostaly smuteční ražby, takže kontribuční tolary se vydávaly až od července 1795. Speciestolar s nápisem ZUM BESTEN DES VATERLANDS, zvaný též vlastenecký, se razil podle konvenční stopy, k níž se franský kraj připojil roku 1756: deset kusů z hřivny ryzího stříbra, jak hlásá opis ZEHN EINE FEINE MARK, tedy 23,386 g čistého stříbra při ryzosti 833/1000.
Podobné tolary razily v letech 1794–1796 i Trevír, Würzburg, Eichstätt, Fulda a Frankfurt. Na válečné náklady měly jen malý vliv: vybrané stříbro bylo proti dluhům států zanedbatelné a vysoké nominály se k širokým vrstvám nedostaly.
