Stříbrné tolary Fridricha III. Saského
Stříbrné tolary Fridricha III. Saského patří k prvním velkým stříbrným mincím v Německu. Saské guldengroše se razily od roku 1500 ze stříbra Krušných hor, hlavně z Annabergu, vážily asi 29 g a měly nahradit zlatý gulden; tolarem se jim začalo říkat až později. Razily se v letech 1500–1525.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Fridrich III. Saský, zvaný Moudrý (1463–1525), byl saským kurfiřtem od roku 1486 a část zemí spravoval společně s bratrem Janem. Mincovní řád, který spolu vydali roku 1500 v Lipsku, zahájil v Sasku tolarovou měnu.
Velká stříbrná mince se tehdy jmenovala guldengroš nebo gulden, protože měla hodnotou nahradit zlatý gulden. Dnes se těmto ražbám říká klappmützentaler. Na líci je poprsí kurfiřta, na rubu dva vévodové v čepicích s klapkami – nejprve Albrecht a Jan, po Albrechtově smrti roku 1500 Jan a Jiří. Ražby nemají letopočet a datují se podle opisů a mincmistrovských značek.
Mince vážila asi 29,2 g stříbra ryzosti 937,5/1000 a razila se v letech 1500–1525 v Annabergu, Buchholzu a krátce v Lipsku. Stříbro pocházelo z Krušných hor. Mnoho kusů se přetavilo, takže se dochovaly vzácně. Saské guldengroše byly vzorem pro jáchymovské tolary, po nichž dostala velká stříbrná mince jméno.
Ze stejného stříbra se od roku 1498 razily menší andělské groše (schreckenbergery) s andělem držícím kurfiřtský štít. Sedm kusů platilo jeden zlatý gulden a od roku 1500 jeden guldengroš; první vážily asi 4,5 g stříbra ryzosti 933/1000.
