Stříbrné tolary Fridricha Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Fridricha Sasko-Altenburského jsou společné ražby čtyř bratrů, kteří roku 1603 zdědili Sasko-Altenbursko. Fridrich (1599–1625) sám nevládl, jeho jméno však stojí v opisu tolarů vedle bratrů. Mince s ním proto vznikaly jen do roku 1625, kdy padl v dánských službách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Fridrich Sasko-Altenburský byl druhým ze čtyř synů vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Vévodství Sasko-Altenbursko vzniklo roku 1603 právě pro ně a bratři ho drželi společně – vládu převzal nejstarší Jan Filip, mladší se jí smlouvou vzdali, roku 1624 natrvalo. Na mincích se ale dědické společenství projevilo dál: tolary nesou jména všech čtyř bratrů a společný titul vévodů saských, jülišských, klevských a bergských, který byl po jülišském dědickém sporu jen nárokem.
Fridrich se dal na vojenskou dráhu. Bojoval ve třicetileté válce, v bitvě u Stadtlohnu roku 1623 padl do zajetí a propuštěn byl až roku 1624 – v témže roce, z něhož pochází tolar s polopostavou Jana Filipa na líci a třemi mladšími bratry na rubu. O rok později zemřel v dánských službách na následky zranění. Po jeho smrti se v opisech uvádějí už jen tři bratři; tolar jeho jménem je tedy dokladem let 1603–1625.
Tolary bratří se razily ve stříbře podle říšského mincovního řádu z roku 1566: z kolínské hřivny ryzího stříbra se mělo razit devět tolarů, takže každý obsahoval asi 26 g čistého kovu. Ve dvacátých letech to nebylo samozřejmé. Za kiprové krize let 1618–1623 knížata zaplavila oběh znehodnocenou drobnou mincí – i bratři dali roku 1622 v Altenburgu razit měděné šestipfeniky – a plnohodnotný tolar byl měřítkem, vůči kterému se tato mince propadala.
