Stříbrné tolary Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského
Stříbrné tolary Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského razil vévoda, který vládl v letech 1573–1602, většinou společně s bratrem Janem. Ražby nesly obě jména a podobizny, razily se mimo jiné v Saalfeldu. Jako poručník saských princů dal v Drážďanech razit i tolary s jejich portréty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (1562–1602) zdědil vévodství po otci Janu Vilémovi roku 1573 jako nezletilý. Poručnictví si vymohl saský kurfiřt August, a ačkoli Fridrich Vilém dosáhl zletilosti roku 1583, sám vládl až po kurfiřtově smrti roku 1586. Podle ernestinského rodového zákona se na vládě podílel i mladší bratr Jan, který ve Výmaru vedl správu, zatímco Fridrich Vilém pobýval v Sasku.
Na mincích se toto společenství projevilo dvojicí jmen. Tolar z roku 1584 nese na jedné straně polopostavu Fridricha Viléma a na druhé polopostavu Jana, oba v dobovém oděvu s erby kolem; opisy je jmenují jako saské vévody. Doložené jsou i společné tolary z let 1580 a 1591 – ty druhé se razily v Saalfeldu, ernestinské mincovně, o kterou se později přely výmarská a altenburská linie.
V letech 1591–1601 spravoval Fridrich Vilém jako poručník tří nezletilých synů kurfiřta Kristiána I. i Saské kurfiřtství. Založil pro ně řád bratrské svornosti a v drážďanské mincovně dal razit tolary s podobiznami všech tří bratrů. Po jeho smrti roku 1602 vznikl i úmrtní tolar. Tradici bratrských ražeb pak převzali jeho synové, čtyři bratři ze Saska-Altenburska.
Tolary se razily ve stříbře podle říšského mincovního řádu z roku 1566, devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy asi 26 g čistého kovu v jednom tolaru.
