Stříbrné tolary Fridricha Viléma II. Pruského
Stříbrné tolary Fridricha Viléma II. Pruského se razily v letech 1786–1797 podle Graumannovy stopy z roku 1750: čtrnáct tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra při ryzosti 750/1000. Vznikaly v Berlíně se značkou A a ve Vratislavi se značkou B. Pruský tolar byl lehčí než konvenční tolar Rakouska a Bavorska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Vilém II. Pruský (1744–1797) nastoupil na trůn roku 1786 po svém strýci Fridrichu II. Velikém. Pruský tolar se tehdy razil podle stopy, kterou roku 1750 zavedl Johann Philipp Graumann: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů, tedy 16,704 g ryzího stříbra na kus. Tolar vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000.
Prusko ke konvenční stopě, kterou dohodly Rakousko a Bavorsko, nepřistoupilo. Jeho tolar byl lehčí než konvenční, který obsahoval 23,386 g ryzího stříbra; z hřivny se razilo deset konvenčních tolarů, ale čtrnáct pruských. Pruská čtrnáctitolarová stopa nakonec konvenční tolar vytlačila – v zemích Německého celního spolku podle drážďanské mincovní smlouvy z roku 1838.
Tolary z prvních let vlády nesou na rubu korunovanou orlici na podstavci nebo na zeměkouli a nápis EIN REICHSTHALER či REICHS-THALER. Na tolarech z roku 1796 je korunovaný štít s orlicí mezi dvěma divými muži a nápis EIN THALER, písmeno u letopočtu určuje mincovnu: A Berlín, B Vratislav. Roku 1797 vznikl i těžší tolar podle albertusových tolarů s opisem AD NORMAM TALERORUM ALBERTI.
