Stříbrné tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Fridricha Viléma II. Sasko-Altenburského pocházejí ze dvou období: nejmladší ze čtyř bratrů se nejprve objevuje na jejich společných tolarech a po roce 1639 už razil sám. Jako jediný přežil všechny bratry a vládl Sasku-Altenbursku třicet let, až do své smrti v roce 1669.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský (1603–1669) se narodil po smrti otce Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského, a proto dostal přízvisko Posthumus. Spolu se třemi bratry zdědil vévodství Sasko-Altenbursko, které pro ně vzniklo roku 1603. Vládu převzal nejstarší Jan Filip a mladší bratři se jí smlouvou vzdali, roku 1624 definitivně.
Na mincích však zůstával společný vlastník. Tolar z roku 1624 nese na líci polopostavu Jana Filipa a na rubu tři mladší bratry, mezi nimi i Fridricha Viléma; opis jmenuje všechny čtyři jako vévody saské s nárokovým titulem k Jülichu, Klevám a Bergu. Bratři razili společné tolary i dříve – v letech 1614 a 1615 se jejich tolary razily v Saalfeldu, mincovně, o kterou se altenburská linie přela s výmarskou. Po smrti Fridricha (1625) jmenují opisy už jen tři bratry.
Roku 1639 zemřel Jan Filip a Fridrich Vilém se stal jediným vévodou. Ražby od té doby nesou jen jeho jméno; doložený je například dukát z roku 1641. Jeho mincovnictví uzavírá úmrtní tolar z roku 1669, vydaný na památku zemřelého panovníka.
Kov a hmotnost tolarů se řídily říšským mincovním řádem z roku 1566, podle něhož se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo devět tolarů po asi 26 g čistého stříbra. Bratrské tolary dvacátých let vznikly hned po kiprové krizi let 1618–1623, kdy se plnohodnotný tolar stal měřítkem, vůči kterému se propadla znehodnocená drobná mince.
