Stříbrné tolary Fridricha Viléma III. Pruského
Stříbrné tolary Fridricha Viléma III. Pruského pocházejí z let 1797–1840. Razily se podle Graumannovy čtrnáctitolarové stopy, lehčí než konvenční tolary sousedních zemí, převážně v Berlíně se značkou A, méně ve Vratislavi se značkou B. Patří sem i šestiny tolaru a výtěžkové tolary z mansfeldského stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha Viléma III. z roku 1818 pochází z období poválečné obnovy Pruska po napoleonských válkách. Výrazná symbolika orla a vojenských atributů odráží nově...
Stříbrný tolar pruského krále Fridricha Viléma III. z období zásadních reforem a modernizace státu. Reprezentativní nominál s bohatou heraldikou odráží moc a tradici pruské...
Tato drobná stříbrná mince o hodnotě 1/6 tolaru z roku 1816 pochází z období vlády pruského krále Fridricha Viléma III., panovníka, který dovedl Prusko z napoleonských válek do...
Symbolický stříbrný tolar z roku 1829, věnovaný požehnání mansfeldského hornictví – vzácnější pruská emise s portrétem krále Friedricha Viléma III.
Pruský stříbrný tolar z roku 1814 ražený za vlády Fridricha Viléma III. v Berlíně. Tato mince odpovídá předmetrickému standardu 14 tolarů z jedné kolínské hřivny a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Fridrich Vilém III. Pruský (1770–1840) vládl od roku 1797 a jeho tolary provázejí celé období napoleonských válek. Obsah stříbra v nich určovalo pravidlo, které zavedl Fridrich II. Veliký roku 1750: Graumannova stopa předepisovala razit čtrnáct tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Pruský tolar vážil asi 22,3 g při ryzosti 750/1000 a obsahoval necelých 16,7 g ryzího stříbra – asi o 30 % méně než konvenční tolar v Sasku, Bavorsku nebo Rakousku.
Rub často nesl nejen hodnotu, ale i stopu. Tolar z roku 1814 má v dubovém věnci nápis EIN REICHSTHALER a v opisu VIERZEHN EINE FEINE MARK, tedy čtrnáct kusů z hřivny. Tolary z počátku vlády ukazují korunovaný štít s orlem mezi dvěma divými muži a nápis EIN THALER, v letech 1816 a 1817 nese rub korunovaného orla nad dělovou hlavní, prapory a bubny, ohlas vítězství nad Napoleonem.
Od roku 1821 se tolar v celém Prusku dělil na třicet stříbrných grošů a vedle něj se razila jeho šestina. Na samém konci vlády přibyl dvoutolar podle drážďanské mincovní smlouvy z roku 1838 – sedm kusů z hřivny ryzího stříbra, s nápisem 3 1/2 GULDEN, aby platil stejně v tolarových i zlatkových zemích celní unie.
Zvláštní skupinou jsou výtěžkové tolary s nápisem SEGEN DES MANSFELDER BERGBAUES („požehnání mansfeldského hornictví“), ražené ze stříbra mansfeldských dolů a v oběhu rovnocenné běžným tolarům. Zlatou minci zastupoval v Prusku Friedrich d’or v hodnotě pěti tolarů, jehož kurz ke stříbru se však podle trhu mírně měnil.
