Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského
Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského jsou z velké části společné ražby s jeho starším bratrem Janem Kazimírem. Tolary se jmény obou bratrů vznikaly od roku 1577, za poručnické vlády nad Saskem-Koburskem, a společná ražba pokračovala až do roku 1633. Jan Arnošt pak sám vládl v Eisenachu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Jan Arnošt Saský (1566–1638) byl synem vévody Jana Fridricha II. z ernestinské větve Wettinů, který roku 1567 přišel o vládu i svobodu. Erfurtské dělení z 6. listopadu 1572 přidělilo jemu a bratrovi Janu Kazimírovi nově utvořené vévodství Sasko-Kobursko. Za nezletilé prince vládli poručníci, samostatně spolu bratři vládli od roku 1586.
Tolary se jmény obou vévodů, s latinským opisem uvádějícím Jana Kazimíra a Jana Arnošta jako saské vévody, se razily od roku 1577, tedy ještě za poručnictví. Roku 1596 si bratři zemi rozdělili: Jan Arnošt dostal Sasko-Eisenach a přesídlil do Eisenachu, Jan Kazimír si ponechal Coburg. Ani potom společné mince nezanikly – oba je vydávali až do roku 1633, včetně takzvaných tolarů svornosti ražených jako říšské tolary.
Roku 1633 zemřel Jan Kazimír bez dětí a Jan Arnošt zdědil i Coburg; obě země spravoval z Eisenachu až do své smrti roku 1638.





