Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského
Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského představují ražby spojené se saským knížecím prostředím raného novověku. Jsou zajímavé především jako doklad reprezentace panovnické moci, hospodářského zázemí země i vývoje velkých stříbrných mincí v německých zemích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský čtvrttolar Jana Jiřího I. z roku 1640, ražený v Drážďanech uprostřed třicetileté války. Reverz se spřaženými erby Saska a Durynska připomíná, jaké země kurfiřt spravoval v...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1628 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Stříbrný saský groš Jana Jiřího I. z roku 1624 představuje drobnou, ale historicky výmluvnou ražbu z období třicetileté války. Nominál 1/24 tolaru je atraktivní pro sběratele...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Jan Arnošt Saský patřil k ernestinské větvi wettinského rodu, která v saských zemích hrála významnou úlohu v 16. století. Mince nesoucí jeho jméno nebo titulaturu je proto vhodné chápat především v dynastickém a zemském kontextu, nikoli automaticky jako ražby spojené s postavením saského kurfiřta.
Tolar byl v této době zavedeným typem velké stříbrné mince, který se prosadil v širokém prostoru střední Evropy. U saských ražeb spojoval praktickou peněžní funkci s reprezentací panovníka, jeho znaků a titulů, takže dnes poskytuje cenný pramen k dějinám vlády, heraldiky i mincovní správy.
U těchto mincí bývá důležitá kvalita střížku, portrétní nebo znaková výzdoba a celkové zpracování, které odráží vysokou úroveň německého mincovnictví své doby. Ne každou podobnou ražbu je však vhodné vykládat jako přímé vyjádření náboženského programu či konkrétní politické události; často jde především o standardní panovnickou a stavovskou reprezentaci.
Kategorie je tak vhodná pro zájemce o saské dějiny, ernestinskou dynastii i o samotný vývoj tolaru jako významného evropského nominálu. Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského připomínají období, kdy se v mincích výrazně spojovala hospodářská funkce, právní autorita emitenta a obrazová prezentace moci.
