Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského
Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského představují ražby spojené se saským knížecím prostředím raného novověku. Jsou zajímavé především jako doklad reprezentace panovnické moci, hospodářského zázemí země i vývoje velkých stříbrných mincí v německých zemích.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Jan Arnošt Saský patřil k ernestinské větvi wettinského rodu, která v saských zemích hrála významnou úlohu v 16. století. Mince nesoucí jeho jméno nebo titulaturu je proto vhodné chápat především v dynastickém a zemském kontextu, nikoli automaticky jako ražby spojené s postavením saského kurfiřta.
Tolar byl v této době zavedeným typem velké stříbrné mince, který se prosadil v širokém prostoru střední Evropy. U saských ražeb spojoval praktickou peněžní funkci s reprezentací panovníka, jeho znaků a titulů, takže dnes poskytuje cenný pramen k dějinám vlády, heraldiky i mincovní správy.
U těchto mincí bývá důležitá kvalita střížku, portrétní nebo znaková výzdoba a celkové zpracování, které odráží vysokou úroveň německého mincovnictví své doby. Ne každou podobnou ražbu je však vhodné vykládat jako přímé vyjádření náboženského programu či konkrétní politické události; často jde především o standardní panovnickou a stavovskou reprezentaci.
Kategorie je tak vhodná pro zájemce o saské dějiny, ernestinskou dynastii i o samotný vývoj tolaru jako významného evropského nominálu. Stříbrné tolary Jana Arnošta Saského připomínají období, kdy se v mincích výrazně spojovala hospodářská funkce, právní autorita emitenta a obrazová prezentace moci.
