Stříbrné tolary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu
Stříbrné tolary Jana Arnošta z Thun-Hohensteinu razila salcburská mincovna v letech 1687–1709, kdy byl salcburským knížetem-arcibiskupem. Vedle celých tolarů vznikaly půltolary a čtvrttolary s patrony arcidiecéze svatým Rupertem a Virgilem nebo s Madonou. Salcburk tehdy ještě nerazil podle konvenční stopy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Jan Arnošt z Thun-Hohensteinu (1643–1709) se narodil v Praze, byl biskupem v Seckau a 30. června 1687 byl zvolen salcburským arcibiskupem; v Salcburku vládl až do své smrti. Jeho mincovna razila zlato i stříbro – od čtvrtdukátů po desetidukáty a od dílů tolaru po celé tolary.
Na tolarech a jejich dílech se opakují patroni arcidiecéze. Půltolar z roku 1687 ukazuje oba světce, Ruperta a Virgila, s opisem SS RVDBERTVS ET VIRGILIVS PATRONI SALISBVRGENSES, na rubu je arcibiskupův znak pod kloboukem papežského legáta. Čtvrttolar z roku 1695 nese stojícího svatého Ruperta s nádobou na sůl a hodnotu 1/4 ve štítku, na rubu Madonu s Ježíškem nad znakem.
Ke konvenční stopě přistoupil Salcburk až roku 1753, téměř půl století po smrti Jana Arnošta. Jeho tolary a jejich díly proto patří ještě do doby před konvencí.
