Stříbrné tolary Jana Fridricha a Mořice
Stříbrné tolary Jana Fridricha a Mořice jsou společné ražby saského kurfiřta Jana Fridricha I. a vévody Mořice Saského z let 1541–1547. Ernestinská a albertinská linie Wettinů razily mince společně podle dohody z roku 1485 až do války, v níž Mořic kurfiřtovi odňal kurfiřtskou hodnost.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrttolar Jana Fridricha a Mořice z roku 1546 je působivou saskou ražbou z období reformace a napětí před šmalkaldskou válkou. Menší tolarový nominál zaujme historickým...
Ovládací prvky výpisu
Jan Fridrich I. Saský (1503–1554) z ernestinské linie Wettinů vládl jako kurfiřt v letech 1532–1547 a stál v čele protestantského Šmalkaldského spolku. Jeho vzdálený bratranec Mořic Saský (1521–1553) z albertinské linie se roku 1541 stal saským vévodou. Ačkoli se oba nesnášeli, razili mince dál společně, jak to od Lipského dělení roku 1485 platilo mezi oběma liniemi – s přerušením jen v letech 1530–1533.
Základem byla saská stříbrná měna z roku 1500: stříbrný zlatý, pozdější tolar, měl mít hodnotu zlatého goldguldenu a osm kusů se razilo z hrubé kolínské hřivny, tedy asi 29,2 g. Ryzost se postupně snižovala; mincovní řád z roku 1549 ji stanovil na 902,78/1000. Vedle celých tolarů se razily i jejich díly – poloviny, čtvrtiny a osminy. Freiberg s mincovnou i doly zůstaly až do roku 1547 společným majetkem všech Wettinů.
Společným ražbám učinila konec válka. Císař Karel V. dal 19. července 1546 Jana Fridricha do říšské klatby a Mořic, sám luterán, se postavil na císařovu stranu a vpadl do kurfiřtství. V bitvě u Mühlberku 24. dubna 1547 byl Jan Fridrich zajat a ztratil kurfiřtskou hodnost i velkou část zemí. Nový kurfiřt Mořic už razil jen svým jménem.
