Stříbrné tolary Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského
Stříbrné tolary Jana Fridricha Brunšvicko-Lüneburského pocházejí z let 1665–1679, kdy vládl Calenberskému knížectví. Na rubu nesou skákajícího koně, znamení brunšvicko-lüneburských zemí; vedle tolarů se razily jejich díly a drobné mariánské groše, jimiž se tolar dělil. Mariánský groš platil 1/36 tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský (1625–1679) spravoval od roku 1665 Calenberské knížectví, jednu z částí brunšvicko-lüneburského vévodství, a nechal postavit zámek Herrenhausen u Hannoveru. Roku 1651 přestoupil jako jediný ze svého rodu ke katolictví. Zemřel v prosinci 1679 v Augsburgu a k jeho úmrtí se razily i pohřební tolary.
Tolar z roku 1666 nese na líci velký znak s přilbami a opis IOHAN FRIEDRICH D G DUX BRUNS ET LUNEB, na rubu skákajícího koně ve vavřínovém věnci a letopočet. Kůň se objevuje i na menších ražbách, například na dvoutřetinových kusech. Na jiných ražbách, mimo jiné na mariánských groších, používal Jan Fridrich i divého muže, starší symbol harcského stříbra.
Drobnou mincí Dolního Saska byl mariánský groš, původně s obrazem Panny Marie. Platil 1/36 říšského tolaru, takže 12 mariánských grošů činilo třetinu tolaru a 24 dvě třetiny. Mariánské groše zůstaly v Dolním Sasku, zejména v Hannoversku, hlavní drobnou mincí i v 17. století, i když už bez původního obrazu.
