Stříbrné tolary Jana Jiřího II. Saského
Stříbrné tolary Jana Jiřího II. Saského razilo saské kurfiřtství v letech 1656–1680. Díly tolaru se od smlouvy z Zinny (1667) razily na lehčí stopě, celý tolar však dál odpovídal říšskému řádu z roku 1566: vážil asi 29,2 g a obsahoval kolem 26 g ryzího stříbra. Ryzost tolaru byla 888/1000.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Jan Jiří II. Saský (1613–1680) vládl jako saský kurfiřt od roku 1656. Země se tehdy pomalu vzpamatovávala z třicetileté války a prázdnou pokladnu kurfiřtství pomáhalo plnit stříbro z domácích dolů. Za jeho vlády prošla saská měna změnou, které se celý tolar dotkl jen nepřímo.
Tolar se dál řídil augšpurským říšským mincovním řádem z roku 1566. Z kolínské hřivny (233,856 g) se razilo osm kusů, tedy asi 29,23 g na tolar, při ryzosti 14 lotů 4 grény (888/1000). Jeden tolar tak obsahoval zhruba 25,98 g čistého stříbra. Ražený plnohodnotný tolar se později nazýval speciestolar, aby se odlišil od tolaru jako počítací jednotky.
Roku 1667 se Sasko a Braniborsko dohodly ve smlouvě z Zinny na lehčí mincovní stopě 10½ tolaru z hřivny ryzího stříbra. Podle ní se razily nové díly tolaru, dvoutřetinové a třetinové kusy, zatímco celý tolar zůstal na staré říšské stopě. Těžší tolary se tím staly výhodnou surovinou pro přeražbu na lehčí mince, což se naplno projevilo po lipské smlouvě z roku 1690.
K nejznámějším tolarům Jana Jiřího II. patří ražba z roku 1678 spojená s anglickým Podvazkovým řádem, jehož byl kurfiřt rytířem. Na jedné straně nese svatého Jiří na koni zabíjejícího draka, na druhé dlouhý francouzský nápis, a změřený kus váží 23,32 g – tedy méně, než předepisoval říšský řád.
