Stříbrné tolary Jana Jiřího III. Mansfeldského
Stříbrné tolary Jana Jiřího III. Mansfeldského jsou ražby hraběte Jana Jiřího III. z eislebenské linie rodu Mansfeldů, především třetinové tolary z let 1668–1673 se sv. Jiřím zabíjejícím draka. Vznikly v době, kdy se v severním Německu díly tolaru razily lehčeji, než odpovídalo plnohodnotnému tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mansfeldové byli hraběcí rod ze středního Německa s hlavním sídlem v Eislebenu, který zbohatl na hornictví a hutnictví a měl i mincovní právo. Rod se během 16. století rozdělil do několika linií. Jan Jiří III. patřil k linii eislebenské a jeho mince nesou opis IOHAN. GEORG. COM. ET DOM. IN MANSFELT NOB.
Typickou ražbou Jana Jiřího III. je třetina tolaru z let 1668–1673 se sv. Jiřím na koni, který kopím zabíjí draka, a s hodnotou 1/3 v dolní části líce. Na rubu je korunovaný čtvrcený erb, který rozděluje letopočet a iniciály A–B K mincmistra Antona Bernharda Koburgera, jenž vedl mincovnu v Eislebenu v letech 1667–1680. Opis rubu končí slovy FORTITER ET CONSTANTER – statečně a vytrvale.
Třetinové a dvoutřetinové tolary byly v druhé polovině 17. století typickou mincí severoněmeckých zemí. Roku 1667 se Braniborsko a Sasko v klášteře Zinna dohodly, že tolar se bude dál razit podle říšské stopy 9 tolarů z hřivny, drobnější mince však lehčeji, po 10½ tolaru z hřivny. Od roku 1668 se tato lehčí stopa vztahovala i na dvoutřetinové, třetinové a šestinové tolary, které tak obsahovaly méně stříbra než odpovídající díl plného tolaru. Mansfeldské třetiny vznikly právě v těchto letech.





