Stříbrné tolary Jana Kazimíra Saského
Stříbrné tolary Jana Kazimíra Saského razil koburský vévoda převážně společně se svým mladším bratrem Janem Arnoštem: od roku 1577, ještě za poručnictví, až do své smrti roku 1633. Na tolarech se proto obvykle objevují jména i portréty obou vévodů, na pozdějších ražbách také společné heslo.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Jan Kazimír Saský (1564–1633) byl synem vévody Jana Fridricha II., který roku 1567 po říšské exekuci proti Gotě přišel o vládu i svobodu. Erfurtské dělení z 6. listopadu 1572 přidělilo Janu Kazimírovi a jeho bratrovi Janu Arnoštovi Sasko-Kobursko; v prosinci téhož roku se přestěhovali do Coburgu. Za nezletilé prince vládli poručníci, vládu převzal Jan Kazimír s bratrem roku 1586.
Tolary se jmény obou bratrů se razily od roku 1577. Ani rozdělení země roku 1596, kdy Jan Arnošt dostal Eisenach a Jan Kazimír sám vládl v Coburgu, společnou ražbu neukončilo. Bratři vydávali až do roku 1633 i takzvané tolary svornosti, ražené jako říšské tolary – například tolar z roku 1626 má na líci Jana Kazimíra, na rubu Jana Arnošta a heslo „Frieden ernährt – Unfrieden verzehrt“ (mír živí, nesvár stravuje).
Coburg zažil za Jana Kazimíra kulturní rozkvět, k němuž patří i gymnázium Casimirianum nesoucí jeho jméno. Vévoda zemřel roku 1633 bez dětí a jeho země připadla Janu Arnoštovi.





