Stříbrné tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského patří do mincovní produkce menších německých knížectví raného novověku. Představují ražby spojené s vládcem ernestinské větve Wettinů a dokládají dobovou podobu reprezentativní stříbrné mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Jan Vilém Sasko-Altenburský byl příslušníkem rodu Wettinů a vládl v rámci durynských a saských zemí, kde se v raném novověku uplatňovala bohatá tradice knížecího mincovnictví. Jeho tolary zapadají do širšího okruhu německých stříbrných mincí, které měly vedle platební funkce také výrazný reprezentativní význam.
Tolar byl v tehdejší střední Evropě zavedeným typem větší stříbrné mince a stal se jedním z důležitých nominálů obchodního i účetního života. U ražeb menších panovnických celků je zároveň dobře patrné, jak se na mincích spojovala praktická potřeba oběhu s důrazem na panovnickou autoritu, rodový původ a zemské tituly.
Na mincích Jana Viléma lze obvykle očekávat dobově typické panovnické motivy, zejména portrét, znakové kompozice a opis se jménem a tituly. Právě tyto prvky činí z tolarů cenný pramen k poznání politické reprezentace, heraldiky i výtvarného stylu německého mincovnictví daného období.
V rámci numismatiky jsou tyto stříbrné tolary zajímavé především jako doklad mincovní autonomie jednotlivých knížat a proměn říšského peněžního prostředí. Kategorie je proto vhodná pro zájemce o saské a durynské ražby, o mincovnictví rodu Wettinů i o širší vývoj tolarové měny v německých zemích.





