Stříbrné tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského
Stříbrné tolary Jana Viléma Sasko-Altenburského jsou společné ražby čtyř bratrů, dědiců Saska-Altenburska. Jan Vilém (1600–1632) sám nevládl, jako spoluvlastník vévodství je však uveden v opisu tolarů. Zemřel roku 1632 jako plukovník saské armády ve třicetileté válce, sedm let po bratru Fridrichovi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Jan Vilém Sasko-Altenburský (1600–1632) byl třetím synem vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. S bratry Janem Filipem, Fridrichem a Fridrichem Vilémem zdědil roku 1603 vévodství Sasko-Altenbursko. Vládu převzal roku 1618 nejstarší Jan Filip a mladší bratři mu ji přenechali za doživotní důchod – nejprve na omezenou dobu, roku 1624 natrvalo.
Právě rok 1624 nese i tolar, na jehož líci je polopostava Jana Filipa a na rubu tři mladší bratři včetně Jana Viléma. Opis jmenuje všechny čtyři jako vévody saské a připojuje titul jülišských, klevských a bergských vévodů, který bratři po jülišském dědickém sporu směli užívat jen nominálně. Společné tolary se razily už dříve, například v letech 1614 a 1615 v Saalfeldu; po smrti Fridricha (1625) jmenují opisy tři bratry.
Jan Vilém procestoval s mladším bratrem Itálii, Nizozemí, Francii, Anglii a Uhry a ve třicetileté válce sloužil jako plukovník saské armády. Zemřel roku 1632 na horečku ve vojenském táboře u slezského Břehu.
Kov a hmotnost se řídily říšským mincovním řádem z roku 1566: devět tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy asi 26 g čistého stříbra v každém kusu. Tolar z roku 1624 vznikl hned po kiprové krizi, za níž se v Altenburgu jménem bratrů razily i měděné šestipfeniky.
