Stříbrné tolary Jiřího Ludvíka Hannoverského
Stříbrné tolary Jiřího Ludvíka Hannoverského pocházejí z let 1698–1727, kdy vládl jako brunšvicko-lüneburský kurfiřt a od roku 1714 i jako britský král Jiří I. Patří k nim tolary z hornické mincovny v Zellerfeldu v Harcu, jejíž ražby měly pověst nejlepších peněz v Německu, přestože se razily ručně kladivem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Jiří Ludvík (1660–1727) zdědil 23. ledna 1698 po otci Arnoštu Augustovi kurfiřtskou hodnost Brunšvicko-Lüneburska, zvaného též Kurhannover. Na základě Act of Settlement se roku 1714 stal britským králem jako Jiří I. a založil hannoverskou dynastii na britském trůnu. Jako kurfiřt se vyhýbal přepychu a dbal na vyrovnané hospodaření.
Mincovna v hornickém městě Zellerfeldu pracovala v letech 1601–1789 a od vymření wolfenbüttelské linie Welfů roku 1634 patřila ke společně spravovanému Harci. Roku 1674 dostala nové budovy, ale velké stříbrné mince razila až do roku 1742 ručně kladivem – podle dobového úsloví přesto šlo o nejlepší a nejkrásnější peníze v celém Německu. Roku 1705 tu vznikly i tolary a půl.
Celé tolary se v té době razily podle říšské stopy z roku 1566: devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy asi 25,98 g čistého stříbra v minci o hmotnosti 29,23 g. Brunšvicko-Lüneburské vévodství se roku 1668 připojilo k zinnské dohodě, podle níž se mince od dvoutřetinového tolaru níže razily lehčí; celé tolary, nazývané speciestolary, však zůstaly u plné říšské stopy.
