Stříbrné tolary Johanna Jakoba Khuena von Belasi
Stříbrné tolary Johanna Jakoba Khuena von Belasi razilo salcburské arcibiskupství v letech 1560–1586. Spadají do doby, kdy augšpurský mincovní řád z roku 1559 oddělil tolar od stříbrného zlatého – a Salcburk vedle tolarů razil i lehčí guldentolary v hodnotě 60 krejcarů. Tolary nesou svatého Ruperta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Johann Jakob Khuen von Belasi (asi 1515–1586) pocházel ze starého jihotyrolského rodu a salcburským arcibiskupem se stal roku 1560 po náhlé smrti Michaela z Kuenburgu. Opevnil hrad Hohenwerfen proti novým střelným zbraním a v duchu protireformace potíral protestanty. Po mrtvici roku 1579 musel většinu vlády přenechat koadjutorovi Georgu z Kuenburgu.
Za jeho vlády se v Říši měnila pravidla velké stříbrné mince. Augšpurský sněm roku 1559 uznal, že zlatý goldgulden už nelze držet na hodnotě 60 krejcarů, a stanovil stříbrný říšský guldiner právě na 60 krejcarů s 22,907 g ryzího stříbra. Tolary s asi 27 g ryzího stříbra se tím staly samostatnou, těžší mincí. Říšské guldinery, zvané též guldentolary, se ve větším množství razily jen v rakouských zemích a v Norimberku.
Salcburk razil obojí: vedle tolarů se svatým Rupertem a erby arcibiskupa vznikly guldentolary s hodnotou 60 krejcarů a jejich poloviny s říšským orlem a odkazem na říšský zákon. Arcibiskup se o mincovnictví zvlášť zajímal a dával razit i okázalé vícedukáty.
