Stříbrné tolary Karla Josefa Batthyányho
Stříbrné tolary Karla Josefa Batthyányho dal razit uherský šlechtic a rakouský polní maršál, vychovatel Josefa II., po svém povýšení do knížecího stavu v letech 1763–1764. Jeho ražby s letopočtem 1764 spadají do doby konvenční měny, podle níž obsahoval tolar asi 23,4 g ryzího stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Karel Josef Batthyány (1697–1772) pocházel z uherského magnátského rodu a v císařské armádě dosáhl hodnosti polního maršála. V letech 1748–1763 byl vychovatelem a nejvyšším hofmistrem arcivévody Josefa, pozdějšího císaře Josefa II. Koncem roku 1763 byl povýšen do českého a uherského knížecího stavu a v lednu 1764 se stal i říšským knížetem.
Ražby s jeho jménem nesou letopočet 1764, tedy rok, kdy se stal říšským knížetem, a kromě tolarů k nim patří i půltolary. V rakouských zemích tehdy platila konvenční měna: tolar podle ní nahradil od roku 1750 starší říšský tolar a úmluvou s Bavorskem z roku 1753 se rozšířil i do jižního Německa.
Konvenční stopa předepisovala deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, takže každý tolar obsahoval asi 23,39 g čistého kovu – méně než starý říšský tolar s 25,98 g. Polovina konvenčního tolaru se počítala jako zlatník o 60 krejcarech s 11,69 g stříbra. Mnohé konvenční tolary to vyjadřují nápisem X EINE FEINE MARK, deset na hřivnu ryzího stříbra.
