Stříbrné tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Stříbrné tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského pocházejí z let 1780–1806. Brunšvik tehdy razil dvě velké stříbrné mince podle dvou stop: konvenční tolar a dvoutřetinový tolar za 24 mariengrošů podle starší lipské stopy, s nápisem NACH DEM LEIPZIGER FUS. Na líci je brunšvický kůň.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1735–1806) vládl brunšvickému vévodství od roku 1780 až do své smrti. V jeho době platily v severním Německu vedle sebe dvě mincovní stopy a brunšvická mincovna razila podle obou.
Konvenční tolar se razil podle stopy, která počítala deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra; brunšvický tolar z roku 1783 nese v opisu X EINE FEINE MARK CONVENTIONS M a váží kolem 28 g. Vedle něj se razil dvoutřetinový tolar podle starší lipské stopy. Tu zavedly roku 1690 Sasko a dům Brunšvicko-Lüneburský: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo dvanáct tolarů, tedy osmnáct dvoutřetinových kusů.
Dvoutřetinové tolary lipské stopy nesly hodnotu přímo na minci – zlomek ⅔ nebo údaj v mariengroších. Mariengroš byl dolnosaský groš, původně s obrazem Panny Marie, a platil 1/36 tolaru; 24 mariengrošů tedy odpovídalo dvěma třetinám tolaru. Na kusu z roku 1789 je na líci skákající brunšvický kůň a zlomek 2/3, na rubu XXIIII MARIEN GROSCH, opis NACH DEM LEIPZIGER FUS a písmena M. C. mincovní komise.
