Stříbrné tolary Kristiána I. Saského
Stříbrné tolary Kristiána I. Saského razila v letech 1586–1591 drážďanská mincovna, tehdy jediná v celém saském kurfiřtství. Vznikaly podle říšské mincovní stopy, k níž Sasko přistoupilo roku 1571 – devět tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy asi 26 g čistého kovu v každém tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Kristián I. Saský (1560–1591) z albertinské linie Wettinů nastoupil roku 1586 po otci Augustovi jako saský kurfiřt. Krátkou vládu poznamenalo sbližování s kalvinismem, které prosazoval jeho kancléř Nikolaus Krell. Kurfiřt zemřel třicetiletý a jeho synové vládli zpočátku pod poručnictvím.
Jeho tolary jsou plodem otcových reforem. Kurfiřt August zjistil, že mincmistři ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu svévolně snižovali obsah stříbra v tolarech, a roku 1556 proto soustředil ražbu do jediné mincovny v Drážďanech, blízko svého zámku, aby mohl na hmotnost a ryzost lépe dohlížet. Od roku 1571 byla drážďanská mincovna na téměř sto let jedinou v kurfiřtství.
Téhož roku 1571 přistoupil August k augšpurskému říšskému mincovnímu řádu. Tolar se tím řídil stopou z roku 1566: osm kusů z hrubé kolínské hřivny při ryzosti 888,89/1000, tedy 29,23 g s 25,98 g ryzího stříbra. Dodržování stopy hlídaly říšské kraje a generálním vardajnem hornosaského kraje býval obvykle saský mincmistr.
Saští kurfiřti měli stříbra dost na to, aby vedle oběživa razili i četné pamětní ražby. Tolar Kristiána I. ukazuje kurfiřta ve zbroji s mečem, na rubu je saský erb s přilbami. Říšská stopa se v Sasku udržela až do roku 1667; úbytek stříbra z dolů a drahá ražba drobných mincí však už v letech 1619–1623 vyústily v kiprovou inflaci.
