Stříbrné tolary Leopolda Antonína z Firmianu
Stříbrné tolary Leopolda Antonína z Firmianu razilo salcburské arcibiskupství v letech 1727–1744, tedy ještě před přechodem na konvenční měnu. Celé tolary se tehdy v Říši razily podle staré stopy z roku 1566, devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra – asi o desetinu víc stříbra než pozdější konvenční tolar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Leopold Antonín Eleutherius svobodný pán z Firmianu (1679–1744) pocházel z tyrolského šlechtického rodu a před příchodem do Salcburku byl biskupem v Lavantu a v Seckau. Salcburským knížetem-arcibiskupem byl zvolen 4. října 1727 a vládl až do smrti. Proslul hlavně vypovězením protestantů ze země v letech 1731–1732.
Jeho tolary vznikly v době, kdy se celé tolary v Říši stále řídily augšpurskou úpravou z roku 1566: osm kusů z hrubé kolínské hřivny při ryzosti 888,89/1000, tedy 29,23 g s 25,98 g ryzího stříbra. Drobné mince se mezitím razily podle lehčích stop, a plnohodnotný tolar proto stoupal v kurzu – kolem roku 1700 už platil 120 krejcarů a dál rostl.
Ke konvenční měně s lehčím tolarem o 23,386 g ryzího stříbra přistoupil Salcburk až roku 1753, devět let po Firmianově smrti. Mincovní právo měli salcburští arcibiskupové od roku 996 a razili až do sekularizace roku 1803.
