Stříbrné tolary Leopolda I. Habsburského
Stříbrné tolary Leopolda I. Habsburského z let 1658–1705 se razily stále podle říšského standardu z roku 1566, devět kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Měnila se jen jejich cena v krejcarech: z 90 krejcarů v 60. letech 17. století vystoupala roku 1693 na dva zlaté. Tolary z Kremnice nesou značku K–B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. Habsburský (1640–1705) byl římským císařem od roku 1658 až do své smrti, téměř půl století. Za jeho vlády se tolar sám neměnil, měnilo se však, kolik drobných peněz za něj lidé dostali.
Hmotnost a ryzost tolaru zůstávaly od říšského ediktu z roku 1566 stejné: tolar vážil 29,232 g při ryzosti 888,8/1000 a obsahoval 25,984 g ryzího stříbra. Měnila se však jeho cena v krejcarech. Roku 1665 se jeho hodnota zvýšila z 90 na 96 krejcarů, roku 1669 ji některé říšské kraje i Rakousko vrátily na 90 krejcarů, později však opět stoupla na 96 a kolem roku 1690 na 105 krejcarů.
Leopoldův mincovní edikt z 21. března 1693 stanovil hodnotu říšského tolaru na dva zlaté, tedy 120 krejcarů. Devět tolarů z hřivny tak odpovídalo osmnácti zlatým a Rakousko přešlo na takzvanou lipskou stopu, kterou o tři roky dřív sjednaly Braniborsko a Sasko. Roku 1693 tak proběhla devalvace mincí zhruba o čtvrtinu.
Leopoldovy tolary nesou na líci císařovo poprsí s vavřínem a mohutnou parukou a titulaturu římského císaře a krále Německa, Uher a Čech. Kremnické kusy mají na rubu značku K–B po stranách orla s uherským znakem v prsním štítu.
