Stříbrné tolary Leopolda II.
Stříbrné tolary Leopolda II. jsou korunní neboli křížové tolary a jejich díly z let 1790–1792. Tento typ vznikl pro Rakouské Nizozemí a od konvenčního tolaru se lišil vahou i ryzostí; na rubu nese burgundský kříž se třemi korunami a Zlatým rounem. Leopoldovy kusy razila Vídeň (A) i Milán (M).
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Ovládací prvky výpisu
Leopold II. (1747–1792) vládl jako toskánský velkovévoda od roku 1765 a po smrti bratra Josefa II. se roku 1790 stal císařem; zemřel už v březnu 1792. Jeho stříbrné tolary v této kategorii patří k typu korunního tolaru, česky obvykle zvaného křížový.
Korunní tolar (Kronentaler) se razil od roku 1755 v Rakouském Nizozemí místo starších brabantských dukátonů. Obsahoval asi 25,9 g ryzího stříbra, vážil 29,44 g při ryzosti 873/1000, a nebyl to tedy konvenční tolar. Na líci nesl od roku 1780 portrét panovníka, na rubu ondřejský (burgundský) kříž se třemi korunami a řádem Zlatého rouna. Razily se i poloviny a čtvrtiny.
Za koaličních válek s Francií se korunní tolary razily i ve Vídni, v Uhrách a v Lombardii a vytlačovaly konvenční tolary z oběhu. Leopoldovy kusy nesou značky A pro Vídeň a M pro Milán; razidly s jeho jménem a letopočtem 1792 se ještě v roce 1793 razilo dál. „Brabantské koruny“ se vyměňovaly až do konce roku 1892.
