Stříbrné tolary Leopolda Jindřicha Šlika
Stříbrné tolary Leopolda Jindřicha Šlika pocházejí z jediné ražby roku 1767. Hrabě z ostrovské linie Šliků tehdy jedinkrát využil mincovního práva svého rodu a nechal razit tolary a dukáty; ražba spadá do doby konvenční měny s tolarem o asi 23,4 g ryzího stříbra. Rod Šliků razil první tolary v Jáchymově už roku 1520.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Leopold Jindřich Šlik (1729–1770) pocházel z hraběcí ostrovské linie Šliků a působil ve státní službě jako královský tajný rada, dvorní komorník a místopředseda ministeriální bankovní deputace. Mincovního práva uděleného jeho rodu využil jen jednou, roku 1767, kdy nechal razit dukáty a stříbrné tolary.
Šlikové byli se stříbrem spojeni od počátku 16. století. Po objevu bohatých ložisek stříbrné rudy na jejich panství založil Štěpán Šlik Jáchymov a od roku 1520 tam rod razil tolary, od nichž je odvozeno i slovo dolar. Už roku 1528 si ale ražbu vymohl zpět Ferdinand I. Habsburský. Mincovní právo pak získal zpět Jindřich Šlik, který od roku 1627 razil tolary v Plané u Mariánských Lázní.
Tolar z roku 1767 už s jáchymovským stříbrem nesouvisel. Vznikl v době konvenční měny, kterou habsburské země zavedly v letech 1750–1753: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset tolarů a každý obsahoval asi 23,39 g čistého kovu, méně než starý říšský tolar s 25,98 g. Na jedné straně nese šlikovský erb, na druhé dvouhlavou orlici.
