Stříbrné tolary Leopolda V. Tyrolského
Stříbrné tolary Leopolda V. Tyrolského pocházejí z let 1619–1632, kdy arcivévoda spravoval Tyrolsko a Přední Rakousy. Razily se hlavně v tyrolské mincovně Hall, ale i v alsaském Ensisheimu; nejznámější je dvojitý svatební tolar z roku 1626 s podobiznami Leopolda a Klaudie Medicejské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Šroubovací tolar Leopolda V. z tyrolské mincovny Hall představuje mimořádně zajímavou formu habsburské ražby. Kromě historického významu zaujme i svou konstrukcí, která sloužila...
Ovládací prvky výpisu
Leopold V. Tyrolský (1586–1632), mladší bratr císaře Ferdinanda II., byl původně biskupem v Pasově a ve Štrasburku. Po smrti arcivévody Maxmiliána III. se roku 1619 stal místodržitelem Tyrolska a Předních Rakous a od roku 1623 zde vládl s postavením zeměpána. Jeho tolary jsou proto ražbami tyrolského zeměpána, ne císaře.
Hlavní mincovnou byl Hall v Tyrolsku, založený kvůli blízkosti stříbrných dolů. Právě tam se roku 1486 razil první guldiner, stříbrný předchůdce tolaru, a od roku 1550 zde jako první na světě zavedli ražbu válcovým strojem. Leopoldovy tolary nesou na líci jeho poprsí s titulem arcivévody, na rubu rakousko-burgundský znak nebo orla s titulem hraběte tyrolského. Pro Přední Rakousy se razilo také v Ensisheimu v Alsasku.
Roku 1626 se Leopold vzdal obou biskupství a 19. dubna se oženil s ovdovělou Klaudií Medicejskou; svatební veselí v Innsbrucku patřilo k nejokázalejším slavnostem doby. K této události se razil dvoutolar s podobiznami obou manželů vedle sebe na líci.
Vedle celých tolarů a jejich násobků se razily i čtvrttolary. Některé tolary se později upravily na takzvané šroubovací mince – rozdělené na dvě poloviny se závitem, uvnitř s malovanými nebo tištěnými obrázky; tuto úpravu však neprováděla mincovna, šroubovací mince vyráběly hlavně augsburské dílny.
