Stříbrné tolary Ludvíka II. Bavorského
Stříbrné tolary Ludvíka II. Bavorského jsou spolkové tolary, které Bavorsko razilo za jeho vlády od roku 1864. Podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857 obsahoval každý 16⅔ g ryzího stříbra, třicetinu libry o 500 g, a v Bavorsku platil 1¾ zlatého. Mnohé nesly Madonu jako patronku Bavorska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Ludvík II. Bavorský (1845–1886) vládl jako bavorský král od roku 1864. Jeho stříbrné tolary už nepatří ke starým říšským tolarům, ale ke společné měně německých států a Rakouska, sjednané několik let před jeho nástupem.
Spolkový tolar zavedla vídeňská mincovní smlouva roku 1857. Obsahoval 16⅔ g ryzího stříbra, což mince vyjadřovala jako třicetinu libry o 500 gramech, a byl tak o něco lehčí než dřívější pruský tolar s 16,704 g. Na severu se dělil na 30 stříbrných grošů, v jihoněmeckých státech včetně Bavorska se počítal za 1¾ zlatého po 60 krejcarech.
Bavorsko razilo i tolary s Pannou Marií jako patronkou země – Patrona Bavariae. Tradice takzvaných madonských tolarů sahala do 18. století, k ražbám kurfiřtů Maxmiliána III. Josefa a Karla Teodora. Mince s Madonou byly oblíbené i jako amulety; lidé z nich seškrabovali stříbro do léčivých mastí a tinktur, a proto na nich dodnes bývají typické škrábance.
Po sjednocení Německa nahradila tolar od roku 1873 marka v poměru tři marky za tolar. Spolkové tolary přitom zůstaly neomezeně platné až do 1. října 1907, takže stříbro Ludvíkových tolarů obíhalo ještě dvě desetiletí po jeho smrti.
