Stříbrné tolary Maxmiliána II. Habsburského
Stříbrné tolary Maxmiliána II. Habsburského pocházejí z let 1564–1576. V Čechách se razily až od roku 1573, kdy se císař po dohodě se stavy vrátil od zlatníkové měny k tolarové a současně zavedl bílý groš. Razila je Praha, Kutná Hora, Jáchymov i České Budějovice. Tolarová měna pak vydržela až do 19. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Maxmilián II. (1527–1576), nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, byl korunován českým králem roku 1562 a samostatně vládl po otcově smrti od roku 1564 v Čechách i v Říši. Zemřel 12. října 1576 v Řezně.
Na počátku jeho vlády razily mincovny v zemích Koruny české mince zlatníkové měny, kterou zavedl Ferdinand I. 1. června 1561 podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559: zlatníky o 60 krejcarech, půlzlatníky, desetikrejcary, dvoukrejcary a krejcary. Stříbrný zlatník měl méně stříbra než tolar, který byl samostatnou, těžší mincí. Tolary a jejich díly se v Čechách v té době nerazily.
Zlom přišlo rozhodnutí z 28. ledna 1573: po dohodě se stavy se vládní mincovny vrátily k tolarové měně. Současně vznikl nový bílý groš o hmotnosti 2,005 g s českým lvem a říšským orlem. Například mincovna v Českých Budějovicích, zpracovávající stříbro z okolních dolů, razila tolary 1572–1577, půltolary 1573–1577 a čtvrttolar 1573.
Tolarová měna se pak v Čechách udržela téměř bez přerušení až do 19. století. Mince se jménem Maxmiliána II. se razily i po jeho smrti s letopočtem 1577, protože chyběla razidla s podobou nového panovníka Rudolfa II.
