Stříbrné tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Stříbrné tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského razil vévoda, který vládl v letech 1666–1704, ze stříbra harcských dolů. Nesou typický welfský obraz divého muže se stromem, symbol harcského hornictví. Vedle tolarů vznikaly i jejich menší díly s hodnotou vyjádřenou v mariengroších.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1627–1704) převzal vládu po otci Augustovi Mladším roku 1666; o rok později svěřil správu bratrovi Antonu Ulrichovi a roku 1685 ho učinil rovnoprávným spoluvladařem. Stříbro pro mince dávaly doly v Harzu, které Welfové od 16. století soustavně obnovovali s pomocí horníků z Krušných hor.
Z hornického prostředí pochází i hlavní obraz brunšvických mincí – divý muž, zarostlý obr s věncem a stromem v ruce. Pověst o hornickém městě Wildemann vyprávěla, že ho horníci zastihli právě tam, kde ležela nejbohatší ložiska stříbra. Na tolarech se poprvé objevil roku 1539 za Jindřicha Mladšího a Welfové ho pak dvě století používali jako znak Harzu. Obě větve rodu se lišily nepatrným detailem: divý muž wolfenbüttelské linie drží strom v levé ruce, lüneburské v pravé.
Vedle celých tolarů se razily díly s hodnotou vyjádřenou v mariengroších, harcské a brunšvické stříbrné minci; v brunšvickém počítání připadalo na tolar 36 mariengrošů. Rudolf August se přitom z vlády postupně stahoval. Konec společného vládnutí připomíná pamětní tolar, který dal Anton Ulrich razit roku 1702 na rozbití bratrské svornosti.
