Stříbrné tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Stříbrné tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského patří do ražby severoněmeckého knížecího prostředí raného novověku. Představují rozsáhle užívaný typ velké stříbrné mince spojený s reprezentací panovnické moci i s tehdejším peněžním oběhem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná oběžná mince knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel z doby vlády Rudolfa Augusta. Emise 12 mariengrošů odpovídala třetině tolaru a představuje typickou ražbu severoněmeckých...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský byl welfský kníže spojený s jednou z větví brunšvického rodu. Jeho mince připomínají politicky členitý prostor Svaté říše římské, v němž jednotlivá knížata uplatňovala i vlastní mincovní právo a prostřednictvím ražby vyjadřovala své postavení.
Tolar byl v raném novověku významnou stříbrnou mincí, která se v různých podobách rozšířila v mnoha částech střední Evropy. U ražeb tohoto typu je obvyklá snaha spojit praktickou funkci oběživa s reprezentativním vzhledem, takže bývají historicky zajímavé jak po stránce hospodářské, tak ikonografické.
U tolarů Rudolfa Augusta lze očekávat dobově typické panovnické motivy, znaky a nápisy zdůrazňující dynastickou legitimitu i územní příslušnost. Právě tyto prvky pomáhají mince zařadit do širšího kontextu německých knížecích ražeb a sledovat, jak se na mincích promítala panovnická reprezentace.
Pro numismatiku jsou tyto stříbrné tolary cenným pramenem k poznání měnových poměrů i výtvarné kultury své doby. Vedle základního určení panovníka a nominálu bývá při jejich posuzování důležitý také stav dochování, čitelnost opisu a provedení reliéfu, které mohou napovědět více o konkrétní ražbě i jejím užívání.
