Stříbrné tolary Štěpána Šlika
Stříbrné tolary Štěpána Šlika jsou jáchymovské tolary, které Štěpán Šlik se svými bratry razil od roku 1520 z krušnohorského stříbra. Jako stříbrná protihodnota rýnského zlatého daly jméno celému druhu velkých stříbrných mincí – tolaru i pozdějšímu dolaru. Vážily 29,23 g a obsahovaly 27,41 g stříbra.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Štěpán Šlik (1487–1526) využil se svými sedmi bratry objevu bohatých stříbrných ložisek na jižním svahu Krušných hor, kde u osady Konradsgrün otevřel asi roku 1514 doly a založil horní město Jáchymov. Stříbro nejprve prodávali norimberským podnikatelům. Štěpán padl roku 1526 v bitvě u Moháče.
Sněm 9. ledna 1520 povolil Šlikům razit groše na zrno kutnohorských a zároveň větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého a jejich poloviny a čtvrtiny; král Ludvík Jagellonský právo potvrdil roku 1523. Ražba možná začala už roku 1519. Šlikové se řídili saským zlatníkovým grošem: osm kusů z hřivny o 233,84 g při ryzosti 938/1000, tedy 29,23 g s 27,41 g čistého stříbra.
Mince se nazývaly tálské groše, Joachimsthalery, a brzy zkráceně tolary – jméno později přešlo na řadu evropských velkých stříbrných mincí i na americký dolar. Na líci stojí svatý Jáchym se šlikovským erbem a opis jmenuje pány Šliky, Štěpána a bratry, hrabata z Bassana; rub nese českého lva a jméno krále Ludvíka. Tolary nebyly součástí české měny, kde dál vládl pražský groš, a celý jejich objem odcházel do Saska.
Ražba pokračovala i po Štěpánově smrti, nejspíš také v Horním Slavkově; odhaduje se asi na 1,3 milionu tolarů. Roku 1528 Ferdinand I. Šlikům mincovní právo odňal. Pro Štěpána Šlika vznikl i úmrtní tolar, jedna z prvních posmrtných ražeb u nás.
