Stříbrné tolary Viléma I. Pruského
Stříbrné tolary Viléma I. Pruského jsou spolkové tolary z let 1861–1871 – tolar o hmotnosti 18,52 g a ryzosti 900/1000, ražený podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857. Patří k nim korunovační tolar z roku 1861 i vítězné tolary po válkách s Rakouskem roku 1866 a s Francií roku 1871.
Vilém I. Pruský (1797–1888) se stal pruským králem roku 1861, po letech regentství za nemocného bratra, a roku 1871 i prvním německým císařem. Jeho tolary patří k spolkovému tolaru (Vereinstaler), společné minci německých států a Rakouska podle vídeňské smlouvy z 24. ledna 1857.
Z 500 g ryzího stříbra se razilo 30 spolkových tolarů o ryzosti 900/1000; tolar vážil 18,518 g a obsahoval 16,666 g ryzího stříbra, o málo méně než dosavadní pruský tolar se 16,704 g. Rub nesl opis EIN VEREINSTHALER XXX EIN PFUND FEIN – jeden spolkový tolar, třicet z libry ryzího stříbra.
Ke korunovaci Viléma a královny Augusty v Královci 18. října 1861 vyšel korunovační tolar s dvojportrétem a opisem KROENUNGS THALER. Vítězství nad Rakouskem připomněl roku 1866 vítězný tolar s nákladem 500 000 kusů, vítězství nad Francií roku 1871 tolar se sedící Borussií v nákladu 880 000 kusů. Spolkové tolary platily i po přechodu na marku a až do roku 1907 se přijímaly jako tři marky.
