Stříbrné tolary Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu
Stříbrné tolary Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu razila biskupská mincovna v Kroměříži za jeho olomouckého episkopátu v letech 1711–1738, v době jejího největšího rozkvětu. Biskupské mince platily po celé Moravě, musely však mít stejnou hmotnost a ryzost jako mince královské.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu (1660–1738) pocházel ze štýrského rodu a byl olomouckým biskupem v letech 1711–1738. Jako kardinál, diplomat a v letech 1719–1721 neapolský místokrál se ve své diecézi příliš nezdržoval, v Kroměříži a ve Vyškově si však vedl okázalý dvůr a podporoval umění. V tamní biskupské mincovně dával razit stříbrné i zlaté mince a medaile.
Mincovní právo olomouckých biskupů potvrdil roku 1608 Rudolf II. a v Kroměříži se razilo od roku 1613. Mincovna největšího rozkvětu dosáhla za Karla II. z Liechtensteina-Kastelkornu, Karla III. Lotrinského a právě Wolfganga Hannibala; vardajny za něj byli M. F. Indergrenze a M. O. Sembler. Od roku 1699 se v ní razily obvyklé dukátové i tolarové nominály s díly a barokní medaile.
Kov určovala královská stopa: biskupské mince platily po celém markrabství moravském jen tehdy, když měly hmotnost i zrno jako mince královské. Císařský dvůr nesl bohaté biskupské mincovnictví nelibě, zvlášť ziskovou ražbu drobných mincí. Za nástupců ražby slábly, poslední kroměřížský tolar vznikl roku 1756 a roku 1759 Marie Terezie mincovnu zrušila.
