Stříbrné tolary z Augsburgu
Stříbrné tolary z Augsburgu razilo v 17. a 18. století svobodné říšské město Augsburg s portrétem a titulem vládnoucího císaře. Typickým znakem je městská šiška a opis AVGVSTA VINDELICORVM; tolary s titulem Ferdinanda III. Habsburského z let 1639–1645 ukazují navíc pohled na opevněné město.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Augsburg jako svobodné říšské město razil tolary, na jejichž líci byl portrét a titul vládnoucího císaře, zatímco rub patřil městu. Ústředním motivem je šiška, městský znak, a opis AVGVSTA VINDELICORVM.
Za třicetileté války obsadili Augsburg roku 1632 Švédové. Po jejich odchodu razilo město v letech 1639–1645 tolary s titulem Ferdinanda III. Habsburského, na jejichž rubu je pohled na město s hradbami a šiškou v popředí; letopočet bývá šiškou rozdělen. Patří k nejběžnějším městským tolarům 17. století.
V 18. století razil Augsburg i konvenční tolary s portrétem Františka I. Štěpána Lotrinského, se šiškou na rubu a značkou A.
