Stříbrné tolary z Bruselu
Stříbrné tolary z Bruselu jsou křížové tolary a půltolary Rakouského Nizozemí, které se v bruselské mincovně razily od let 1757–1758 do roku 1780 se jménem Marie Terezie a do roku 1765 i jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského. Poznají se podle burgundského kříže se čtyřmi korunami a značky andílčí hlavičky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Ovládací prvky výpisu
Křížový tolar zavedla Marie Terezie v Rakouském Nizozemí roku 1755 místo dosavadního dukatonu. Byl lehčí než dukaton při stejné ryzosti 873/1000 a proti konvenčnímu tolaru mírně nadhodnocený. Jméno dostal podle burgundského kříže, mezi jehož rameny jsou čtyři koruny; na druhé straně je říšský orel se znakem a tituly vévody brabantského a hraběte flanderského. Ražba celých tolarů i půltolarů začala v Antverpách se značkou ruky a v letech 1757–1758 přešla do Bruselu, kde se mince značily andílčí hlavičkou.
Do smrti Františka I. Štěpána roku 1765 se část křížových tolarů razila na jeho jméno; u nich je orel s mečem a žezlem na líci a místo čtvrté koruny je v dolním úhlu kříže řád Zlatého rouna. Josef II. přenesl ražbu křížových tolarů v letech 1781–1790 do Vídně, Kremnice a Milána. V jižním Německu a ve Švýcarsku obíhaly „brabantské tolary“ z Rakouského Nizozemí ve velkém množství ještě v polovině 19. století.
