Stříbrné tolary z Českých Budějovic
Stříbrné tolary z Českých Budějovic vznikaly v jihočeské mincovně v letech 1572–1611 ze stříbra z okolních dolů u Rudolfova. Za Maxmiliána II. se tu razily tolary, půltolary a čtvrttolary, za Rudolfa II. tolary a jejich díly i dvojtolary. Mincovna zanikla v listopadu 1611 po úpadku těžby v okolních dolech.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Když roku 1568 vypukl v Praze mor, rozhodlo se dočasně přesunout pražskou mincovnu do Budějovic, z jejichž okolí přicházelo hodně stříbra. Pražská mincovna se sice brzy obnovila, přesto se v Budějovicích od srpna 1569 razilo. Zpracovávala výhradně kov z dolů u Rudolfova. Zpočátku se řídila mincovním řádem z roku 1561 se zlatníkovou měnou; po obnovení tolarové měny roku 1573 razila za Maxmiliána II. tolary (1572–1577), půltolary (1573–1577) a čtvrttolary (1573).
Za Rudolfa II. vznikaly tolary bez letopočtu a v letech 1578–1597, 1599–1600 a 1602–1611, k nim půltolary, čtvrttolary a dvojtolary bez letopočtu, z roku 1579 a 1609. Mince značil mincmistr Tobiáš Gebhart (1569–1578) a po něm Kryštof Mattinghofer (1584–1611) lví hlavou, správce Kryštof Schönfeld (1578–1584) šesticípou hvězdou, výjimečně iniciálami C S. Od 90. let 16. století těžba v okolních dolech upadala a mincovna byla uzavřena 23. listopadu 1611.
