Stříbrné tolary z Clausthalu
Stříbrné tolary z Clausthalu pocházejí z mincovny v hornickém městě Clausthal v pohoří Harz, která v letech 1617–1849 zpracovávala stříbro z místních dolů. Razily se tu výtěžkové tolary i běžné tolarové mince vévodů brunšvicko-lüneburských, hannoverských kurfiřtů a po roce 1813 Hannoverského království.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Mincovnu v Clausthalu zřídil roku 1617 vévoda Kristián Brunšvicko-Lüneburský, když k jeho državám připadlo grubenhagenské knížectví s hornickým revírem; nedaleká mincovna v Zellerfeldu totiž zůstala sousednímu Brunšvicku-Wolfenbüttelu. Obě mincovny razily výtěžkové tolary z vytěženého stříbra, medaile a hlavně běžné zemské oběživo. Od roku 1789, kdy Hannover získal i Zellerfeld, se ražba soustředila v Clausthalu.
Za napoleonských válek mincovna razila pro Vestfálské království a od roku 1813 opět hannoverské mince, mezi nimi tolarové díly s písmenem C za vlády Jiřího III. Britského. Roku 1839 nařídilo hannoverské ministerstvo financí razit jen ze stříbra o ryzosti 750/1000 místo dosavadního asi 950/1000. Protože clausthalské ražby kolísaly hmotností i ryzostí, rozhodl Hannover o přesunu ražby do hlavního města; poslední mince tu vznikly 17. června 1849.
