Stříbrné tolary z Freibergu
Stříbrné tolary z Freibergu jsou tolary a jejich díly z hlavní saské zemské mincovny ve Freibergu, která velké stříbrné mince razila od doby po roce 1525 až do svého zrušení roku 1556. Tehdy kurfiřt August Saský soustředil ražbu do mincovny v Drážďanech; freiberské tolarové ražby z posledního roku nesou jeho jméno.
Mincovna ve Freibergu byla od 13. století hlavní mincovnou míšeňských a saských Wettinů a podle freiberského horního práva do ní muselo jít všechno vytěžené stříbro. První saské tolary (guldinery) z roku 1500 ale nevznikly tady, nýbrž v Annabergu; Freiberg začal velké stříbrné mince razit až po roce 1525. Jejich obsah 27,41 g ryzího stříbra odpovídal hodnotě rýnského zlatého. Město s doly i mincovnou patřilo až do roku 1547 společně všem větvím Wettinů.
Do zrušení se tu razily tolary, půltolary, čtvrttolary i osminy tolaru. Kurfiřt August Saský (1526–1586), rodák z Freibergu, dal prověřit své mincovny a zjistil, že mincmistři svévolně snížili ryzost stanovenou mincovním řádem z roku 1549. Roku 1556 proto zavřel mincovny ve Freibergu, Annabergu i Schneebergu a ražbu soustředil v Drážďanech u svého sídla, ačkoli freiberská rada a horníci žádali o zachování mincovny. Svou roli hrál i úbytek stříbra v krušnohorských dolech po roce 1550.
