Stříbrné tolary z Günzburgu
Stříbrné tolary z Günzburgu pocházejí z habsburské mincovny v Předních Rakousích, která pracovala od roku 1764 do francouzského obsazení města roku 1805 a od roku 1766 užívala značku H. Razila konvenční tolary, tereziánské tolary i korunní, u nás zvané křížové tolary, a jejich díly.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Günzburgu, hlavním městě markrabství Burgau, zahájila ražbu v srpnu 1764; budovu podle plánů Josepha Dossenbergera dokončili roku 1767. Stříbro a měď odebírala z nedalekého Augsburgu. V letech 1765–1767 zde vznikaly tolary s burgavským znakem a nápisem AD NORMAM CONVENTIONIS, od roku 1768 portrétní typ a od roku 1780 i tereziánský tolar.
Korunní tolar s burgundským křížem a korunami, původně mince Rakouského Nizozemí, razil Günzburg od konce 80. let: čtvrttolary za Josefa II. v letech 1788–1790, za Leopolda II. celé, půl- i čtvrttolary a za Františka I. Rakouského, tehdy ještě císaře Františka II., celé a půltolary s letopočty 1792–1800. Po obsazení Günzburgu napoleonskými vojsky roku 1805 mincovna skončila a Burgavsko připadlo Bavorsku; v budově dnes sídlí radnice.
