Stříbrné tolary z Harderwijku
Stříbrné tolary z Harderwijku jsou velké stříbrné mince nizozemské provincie Gelderland z její zemské mincovny v Harderwijku, která tu pracovala v letech 1584–1806. Patří k nim lví tolary (leeuwendaalders) s obrněncem a gelderským štítem na jedné straně a vzpínajícím se lvem na druhé, oblíbené v obchodu s Levantou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
V hanzovním městě Harderwijk razili mince už gelderští vévodové ve 14. století a roku 1503 dostalo město od vévody Karla Gelderského povolení razit jeho jménem. Zemská mincovna provincie Gelderland, Gelderse Munt, sídlila v Harderwijku od roku 1584 a razila tu až do roku 1806; v letech 1763–1811 využívala i městskou věž Oude Blokhuis.
Lví tolar zavedly vzbouřené nizozemské provincie roku 1575 jako protějšek tolaru Filipa II.; jako první jej razil Holland v Dordrechtu. Vážil 27,68 g se 75 % stříbra a místo králova portrétu nesl obrněnce s provinčním štítem a na rubu lva s heslem CONFIDENS DNO NON MOVETUR – kdo důvěřuje Pánu, nezakolísá. Provincie se poznají podle štítu a zkratky v opisu, u Gelderlandu GEL. Platil 32, od roku 1606 38 a od roku 1659 42 stuiverů a v 17. století sloužil hlavně v zámořském obchodu, zvlášť v Levantě. Ražba skončila roku 1713.
