Stříbrné tolary z Karlsburgu
Stříbrné tolary z Karlsburgu pocházejí ze sedmihradské mincovny v dnešní Alba Iulii, uherským jménem Gyulafehérvár. Mincovna pracovala nepřetržitě od roku 1712 do svého zrušení roku 1871 a od roku 1766 značila ražby písmenem E. V posledních letech tu vznikaly spolkové tolary podle mincovní smlouvy z roku 1857.
Karlsburg, dnešní Alba Iulia v Rumunsku, se roku 1712 stal jedinou sedmihradskou mincovnou a od té doby pracoval bez přerušení. Od zavedení jednotného písmenného značení roku 1766 nesou jeho ražby značku E. Podle odborného výčtu z konce 19. století razil od roku 1781 dukáty a dvaceti-, deseti- a tříkrejcary, tolary však v té době ne.
Tolar se do Karlsburgu vrátil s vídeňskou mincovní smlouvou z roku 1857, která připojila rakouskou měnu k měnám německého celního spolku. Spolkový tolar obsahoval 16,67 g ryzího stříbra a v rakouské měně platil jeden a půl zlatého. Rakouský typ s letopočty 1857–1865 se razil ve Vídni, Kremnici, Karlsburgu, Miláně a Benátkách, navazující typ z let 1866–1868 už jen ve Vídni, Kremnici a Karlsburgu.
Karlsburg razil spolkové tolary ještě s letopočtem 1868; podle dobového pramene jich bylo 168 304. Od téhož roku nesly karlsburské ražby uherskou značku GY. F. Roku 1871 byla mincovna zrušena a její stroje převezeny do Kremnice.
