Stříbrné tolary z Mnichova
Stříbrné tolary z Mnichova představují ražby spojené s významným bavorským mincovním centrem a s velkým stříbrným nominálem, který měl v evropském peněžním oběhu dlouhodobé postavení. V této kategorii se spojuje důraz na kov, nominál i původ mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný spolkový tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1869, známý jako Madonnentaler, spojuje královskou ražbu s výraznou mariánskou symbolikou Bavorska. Patří k atraktivním...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Mince je po...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1772 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1757 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Mnichov patřil mezi důležitá centra bavorské mincovní produkce a jeho ražby odrážejí měnovou praxi širšího středoevropského prostoru. Tolar jako větší stříbrná mince byl po dlouhou dobu dobře srozumitelným a rozšířeným typem platidla, takže se s ním setkáváme v různých zemích i obdobích.
U tolarů z Mnichova bývá podstatná nejen samotná váha a ryzost stříbra, ale také podoba portrétu, erbovní výzdoby a opisů. Právě tyto prvky pomáhají zařadit jednotlivé kusy do konkrétního historického a panovnického rámce, i když vzhled mincí se mohl v čase proměňovat.
Stříbrné tolary tohoto typu jsou zajímavé jako doklad hospodářských potřeb i reprezentace moci. Na minci se obvykle spojuje praktická platební funkce s úředně stanovenou podobou, která měla potvrzovat důvěryhodnost vydavatele a místo původu.
Při určování a popisu bývá vhodné sledovat zachovalost reliéfu, čitelnost opisů a případné značky související s mincovní výrobou. U starších ražeb je užitečné počítat s drobnými odchylkami v provedení, které nemusí znamenat neobvyklost, ale spíše běžný projev dobové výroby.





