Stříbrné tolary z Mnichova
Stříbrné tolary z Mnichova jsou ražby bavorských Wittelsbachů z mincovny, která vznikla spolu s městem roku 1158. Nejznámější jsou madonské tolary kurfiřtů Maxmiliána III. Josefa a Karla Teodora Falckého s Pannou Marií jako patronkou Bavorska; v 19. století je vystřídaly spolkové tolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Mnichovská mincovna vznikla roku 1158 spolu s městem a dodnes pracuje jako Bavorský hlavní mincovní úřad; od roku 1871 značí oběžné mince písmenem D. Pro tolary je podstatná konvence s Rakouskem z 20. září 1753, kterou Bavorsko převzalo dvacetizlatkovou stopu, od té doby zvanou konvenční. Od smlouvy sice do roka odstoupilo, konvenční tolar se ale roku 1761 prosadil v bavorském říšském kraji a postupně v celém jižním Německu.
Většina německých madonských tolarů pochází z doby kurfiřtů Maxmiliána III. Josefa (vládl 1745–1777) a Karla Teodora Falckého (v Bavorsku 1777–1799). Na rubu sedí v paprsčité záři Panna Marie s korunou, žezlem a Ježíškem na klíně a opis ji nazývá PATRONA BAVARIAE, patronkou Bavorska. Pro tento motiv sloužila mince i jako amulet; lidé z ní seškrabovali stříbro do léčivých mastí a stopy škrábání nese mnoho dochovaných kusů.
Starší kapitolu tvoří tolary Karla Alberta, který se roku 1741 nechal v Praze prohlásit českým králem a roku 1743 vydal v Mnichově tolary s titulem BOH REX. Spolkové tolary podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857 se v Bavorsku razily až do zavedení marky v roce 1871; jeden platil 1¾ jihoněmeckého zlatého.





