Stříbrné tolary z Norimberku
Stříbrné tolary z Norimberku razilo svobodné říšské město Norimberk ve vlastní mincovně. Vedle městských znaků na nich stojí říšský orel se jménem a titulem vládnoucího císaře, jemuž město přímo podléhalo. Kromě běžných tolarů vznikaly i příležitostné ražby, například klipy na oslavu Vestfálského míru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Ovládací prvky výpisu
Jako svobodné říšské město nepodléhal Norimberk žádnému zeměpánovi, ale přímo císaři, a jeho tolary to vyjadřují obrazem. Typický norimberský tolar ze 17. století nese na jedné straně malý a velký městský znak pod znakem císařským, na druhé dvouhlavého orla s titulem panujícího císaře, například Ferdinanda II. Štýrského. Opis přitom minci výslovně označuje jako ražbu říšského města.
Po skončení třicetileté války razil Norimberk mince na oslavu Vestfálského míru, mezi nimi klipy, tedy čtyřhranné mince, z roku 1650. V 18. století vznikaly takzvané radniční tolary s budovou radnice a před ní sedící ochranitelkou města na líci a s pohledem na město na rubu.
Po přijetí konvenční měny razil Norimberk konvenční tolary s nápisem X EINE FEINE MARK. Ten udává, že se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo deset tolarů.
