Stříbrné tolary z Řezna
Stříbrné tolary z Řezna razilo svobodné říšské město Řezno (Regensburg) na Dunaji. Tolary z 18. století nesou na jedné straně portrét a titul vládnoucího císaře, na druhé městský znak s opisem MONETA REIP. RATISPON.; za Františka I. Štěpána je značil mincmistr Johann Christoph Busch.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Řezno bylo svobodným říšským městem od roku 1245 a v letech 1663–1802 stálým sídlem říšského sněmu. Vlastní mince razilo jménem města, na tolarech však uvádělo portrét a titul vládnoucího císaře.
Za Františka I. Štěpána vedl městskou mincovnu v letech 1741–1766 mincmistr Johann Christoph Busch, jehož značka ICB stojí na tolarech. Ty se razily podle konvenční stopy, kterou uzavřely Rakousko a Bavorsko 21. září 1753: tolar vážil 28,06 g stříbra ryzosti 833/1000. Roku 1803 ztratilo Řezno postavení říšského města a roku 1810 připadlo Bavorsku.
