Stříbrné tolary z Vídně
Stříbrné tolary z Vídně zahrnují tolarové ražby vídeňské mincovny od portrétních tolarů Leopolda I. a Karla VI. přes konvenční, tereziánské a křížové tolary po spolkové tolary Františka Josefa I. z let 1857–1867. Značku A nese Vídeň od druhé poloviny 18. století. Spolkový tolar vážil 18,52 g stříbra ryzosti 900/1000.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1823 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Půl tolar Josefa II. z roku 1790 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
Po císařské rezoluci z roku 1712 přestaly rakouské mince zhruba na čtyřicet let nést značky mincmistrů, proto vídeňské tolary Karla VI. mincovnu písmenem neoznačují. Konvenční tolar, zavedený v polovině 18. století, vážil 28,06 g při ryzosti 833/1000 a měl hodnotu dvou zlatníků.
Tolar Marie Terezie s letopočtem 1780 se razil i po její smrti. Kusy s iniciálami I.C.–F.A. a hornorakouským znakem ve čtvrtém poli pocházejí ze starých vídeňských razidel, užívaných do roku 1823; dnešní novoražby vycházejí z razidel bývalé günzburské mincovny se značkou S.F. Za koaličních válek se ve Vídni razil také křížový tolar s burgundským křížem a třemi korunami, původně mince Rakouského Nizozemí.
Roku 1852 se ryzost tolaru zvýšila na 900/1000 při hmotnosti 25,99 g. Od roku 1857 razila Vídeň spolkový tolar podle vídeňské mincovní smlouvy – 30 kusů z 500 g ryzího stříbra, 18,52 g při ryzosti 900/1000, s opisem EIN VEREINSTHALER XXX EIN PFUND FEIN. Rakouské mincovny jich do roku 1868 vyrazily přes 31 milionů.
