Stříbrné tolary ze St. Veitu
Stříbrné tolary ze St. Veitu pocházejí z korutanské mincovny ve Svatém Vítu nad Glanou (St. Veit an der Glan), dávném hlavním městě Korutan. Od roku 1526 tu pracovala zeměpanská mincovna Habsburků, která razila tolary a jejich díly ještě za císaře Leopolda I. na počátku 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
St. Veit byl hlavním městem Korutan do roku 1518, kdy tuto úlohu převzal Klagenfurt. Roku 1515 povolil císař Maxmilián I. dvěma měšťanům z Villachu, Pankrazi Hamelovi a Hieronymu Kirchpucherovi, provozovat ve městě soukromou mincovnu; její mince byly lehčí, než předepisoval mincovní řád, a roku 1518 ji na podnět zástupců všech dědičných zemí zastavil sněm.
Ferdinand I. soukromou mincovnu roku 1524 zavřel, ale roku 1526 ji obnovil jako zeměpanskou a Kirchpucher se stal znovu jejím mincmistrem. Mincovna pak razila pro Habsburky až do doby Leopolda I.: z roku 1704 pochází čtvrttolar s císařovým poprsím v kosočtverci a korutanským štítkem pod rozděleným letopočtem na rubu.
