Stříbrné tolary ze Zellerfeldu
Stříbrné tolary ze Zellerfeldu pocházejí z mincovny v hornickém městě Zellerfeld v Horním Harcu, která pracovala v letech 1601–1789. Razily se zde tolary brunšvických vévodů, mimo jiné zvonové tolary a tolary s divým mužem. Velké stříbrné mince se tu až do roku 1742 razily ručně kladivem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Mincovnu v Zellerfeldu založil brunšvicko-wolfenbüttelský vévoda Jindřich Julius, který zavřel mincovnu v Osterode a přesun plánoval od roku 1597; ražba začala roku 1601. Po vymření wolfenbüttelské linie Welfů roku 1634 připadla mincovna do společně spravovaného harcského území. Do roku 1672 sídlila v přístavku budovy horního úřadu a razila ručně kladivem; vznikaly zde známé zvonové tolary a varianta tolaru s divým mužem, který drží smrk napříč.
V letech 1673–1674 dostala mincovna nové budovy, velké stříbrné mince však dál razila kladivem, včetně tolaru a půl z roku 1705. Současníci její ražby chválili jako nejlepší a nejkrásnější peníze v celém Německu. Lis zavedla až roku 1742 a s rozpuštěním společné správy Harcu roku 1789 zanikla. Pro Jiřího Ludvíka, od roku 1708 hannoverského kurfiřta a od roku 1714 britského krále Jiřího I., se zde razily tolary na počátku 18. století.
