Stříbrné tolary Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu
Stříbrné tolary Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu razilo salcburské arcibiskupství v letech 1753–1771. Salcburk přistoupil ke konvenční měně v roce jeho zvolení, a jeho tolary se tak razily již podle nové, lehčí stopy: deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy 23,386 g čistého kovu v tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Zikmund III. Kryštof hrabě ze Schrattenbachu (1698–1771), rodák z Grazu, byl salcburským knížetem-arcibiskupem v letech 1753–1771. Do dějin vstoupil i jako zaměstnavatel Leopolda a Wolfganga Amadea Mozartových a stavebník silničního tunelu pod Mönchsbergem, který dnes nese jeho jméno.
Rok jeho zvolení se kryl s velkou změnou měny. Rakousko zavedlo roku 1750 novou stopu a roku 1753 uzavřelo konvenci s Bavorskem; Salcburk se k ní připojil ještě téhož roku. Konvenční tolar se razil deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra: vážil asi 28,06 g při ryzosti 833/1000 a obsahoval 23,386 g čistého stříbra.
Nová stopa byla záměrně lehčí než starý říšský tolar, jehož se z hřivny ryzího stříbra razilo devět kusů. Drobné mince se totiž postupně zhoršovaly, a kurz plnohodnotného tolaru proto vystoupal ze 120 na 133⅓ krejcaru. Konvenční tolar s nižším obsahem stříbra ho vrátil na 120 krejcarů, tedy dva zlaté.
Salcburští arcibiskupové měli mincovní právo od roku 996, kdy ho arcibiskupovi Hartwigovi udělil Ota III., a razili až do sekularizace roku 1803. Tolary Schrattenbachovy doby nesou na líci jeho poprsí, na rubu spojené erby arcibiskupství a rodu pod kloboukem a v opisu tituly rozeného legáta Svatého stolce a primase Germánie.
