Stříbrné tolary
Stříbrné tolary vznikly kolem roku 1500 jako velká stříbrná mince se stejnou hodnotou jako zlatý zlatník. Umožnilo je stříbro z tyrolských, saských a jáchymovských dolů. Jejich ryzost a hmotnost určovaly mincovní řády, které je v průběhu tří století několikrát snížily, až v 19. století tolar zanikl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Tolar se zrodil z potřeby nahradit vzácné zlato stříbrem. Roku 1486 dal arcivévoda Zikmund v Tyrolsku razit guldiner – stříbrnou minci, která hodnotou odpovídala zlatému zlatníku, tedy 60 krejcarům. Saský zlatníkový groš podle lipského řádu z roku 1500 jej převzal a podle saského vzoru razili od let 1519–1520 Šlikové v Jáchymově mince, od nichž má tolar jméno. Ty vážily kolem 29 g a měly velmi vysokou ryzost. V Čechách převzaly ražbu tolarů také Praha, kde začala roku 1539, a Kutná Hora, která k ní přistoupila až roku 1543.
Vysoký obsah stříbra se udržel jen zčásti. Říšský tolar z roku 1566 vážil asi 29,2 g při ryzosti kolem 889/1000 a mincovní řády jej dál upravovaly; v roce 1659 bylo zrno tolaru v habsburských zemích sníženo. Rozhodující změnou byla konvenční měna z let 1750–1753: deset tolarů se razilo z kolínské hřivny ryzího stříbra, takže tolar vážil 28,06 g a měl ryzost 833/1000. Stejným standardem se řídí i tereziánský tolar, který se jako obchodní mince razí dodnes.
Stříbrné tolary se razily i v dílech – půltolary, čtvrttolary a třetiny – a ve slavnostních násobcích. Posledním typem byl spolkový tolar podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857: 30 kusů z 500 g ryzího stříbra, hmotnost 18,52 g a ryzost 900/1000, tedy výrazně menší mince než starší tolary. Ve státech celního spolku přestal být zákonným platidlem koncem roku 1870. Pražská mincovna razila poslední tolar roku 1836.





