Stříbrné zlatníky z Kremnice
Stříbrné zlatníky z Kremnice jsou zlatníky hlavní uherské mincovny, od tereziánských ražeb s Madonou po forinty Františka Josefa I. z let 1868–1892 s maďarskými opisy a značkou K. B. Zlatník rakouské měny se dělil na sto krejcarů a obsahoval 11,11 g ryzího stříbra. Roku 1892 je nahradily koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvouzlatník Františka Josefa I. z kremnické mincovny patří k výrazným ražbám Rakouského císařství po měnových změnách 50. let 19. století. Spojuje portrét mladého...
Od roku 1741 nesly kremnické tolary a zlatníky portrét Marie Terezie a na rubu Madonu s Ježíškem. Roku 1767 dostaly nový typ – uherský znak držený dvěma anděly a sedící Madonu; vláda tím chtěla zarazit vývoz kremnických portrétních tolarů do Turecka. Místo dvojpísmene K-B nesou tyto ražby jen K nebo B podle toho, zda stříbro pocházelo z erárních, nebo soukromých dolů.
Rakouská měna od roku 1857 přinesla zlatník dělený na sto krejcarů a Kremnice jej razila se značkou B. Po rakousko-uherském vyrovnání dostaly uherské mince od roku 1868 vlastní podobu: hlavu panovníka s opisem FERENCZ JÓZSEF, uherský znak a značku K. B. Od konce roku 1869 nese rub korunovaný spojený znak Uher, Sedmihradska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie s opisem MAGYAR KIRÁLYSÁG.
Vedle Kremnice razila uherské zlatníky do roku 1871 také mincovna v Alba Iulii (Karlsburgu) se značkou GY. F. Korunová měna roku 1892 přepočítala jeden zlatník na dvě koruny.





