Stříbrné zloté

Stříbrné zloté razilo Polsko od 16. století do druhé světové války. Jméno zlotý, česky „zlatý“, se od roku 1496 počítalo na 30 grošů; ve stříbře ho razilo Polské království, Kongresové Polsko i meziválečná republika, Polská lidová republika už jen jako pamětní a sběratelské mince.

Řazení produktů

5 položek celkem

Výpis produktů

Polsko – 5 zlotých, 15. výročí přístavu Gdyně, 1936 – obrázek 1
Novinka
2 900 Kč

Stříbrná oběžná pamětní mince 5 zlotých vydaná Polskem roku 1936 k 15. výročí přístavu Gdyně. Spojuje státní znak druhé Polské republiky s výrazným námořním motivem plachetnice,...

00294
Polsko – 10 zlotých Józef Piłsudski 1936
3 290 Kč

Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...

4204
Studio Session 1126
3 790 Kč

Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...

3956
Studio Session 1124
4 990 Kč

Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...

3955
Polsko (Kongresové království) – ¾ rubl / 5 zlotých 1839 MW
2 999 Kč

Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...

2659

Ovládací prvky výpisu

5 položek celkem

Kongresové Polsko, ¾ rublu / 5 zlotých 1839, VaršavaStříbrné zloté nesou jméno, které původně patřilo zlatu: złoty znamená „zlatý“ a ve 14. a 15. století se tak v Polsku říkalo cizím zlatým dukátům. Roku 1496 polský sněm zavedl domácí zlotý v hodnotě 30 grošů. Z účetní jednotky odvozené od zlata se tak postupně stala stříbrná mince a dělení na 30 grošů vydrželo až do 19. století.

Od roku 1663 se razil stříbrný zlotý, kterému se podle nájemce mincovny Andrzeje Tymfa říkalo tymf. Stříbra obsahoval výrazně méně, než odpovídalo jeho nominální hodnotě, a jeho jméno se stalo pojmem pro podhodnocenou minci. Měnová reforma Stanislava II. Augusta Poniatowského z roku 1766 zachovala zlotý o 30 groších a stříbrné zloté se razily i s jeho portrétem.

V Kongresovém Polsku, spojeném s ruským carstvím, byl zlotý roku 1815 pevně svázán s 15 kopějkami, jeden rubl tedy odpovídal šesti a dvěma třetinám zlotého. Povstalci roku 1831 razili vlastní stříbrné 2 a 5 zlotých. Po porážce povstání nesly stříbrné mince dvojí označení v rublech i zlotých – například ¾ rublu odpovídaly 5 zlotým a 30 kopějek 2 zlotým. Od roku 1842 byl jediným zákonným platidlem rubl, mince s dvojím označením se ve Varšavě razily do roku 1865.

Obnovený zlotý zavedl ministr financí Władysław Grabski v dubnu 1924, nově dělený na 100 grošů. Ze stříbra byly zprvu i jednozlotové a dvouzlotové mince, ve třicátých letech pak hlavně 2, 5 a 10 zlotých s ženskou hlavou jako symbolem Polska a od roku 1934 s portrétem Józefa Piłsudského; pamětní desetizlotové z roku 1933 připomněly Jana III. Sobieského a Romualda Traugutta. V Polské lidové republice se ze stříbra razily už jen pamětní a sběratelské mince, například stozlotové s Mikulášem Koperníkem (1974) nebo Januszem Korczakem (1978).

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet