Stříbrné zloté
Stříbrné zloté razilo Polsko od 16. století do druhé světové války. Jméno zlotý, česky „zlatý“, se od roku 1496 počítalo na 30 grošů; ve stříbře ho razilo Polské království, Kongresové Polsko i meziválečná republika, Polská lidová republika už jen jako pamětní a sběratelské mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná oběžná pamětní mince 5 zlotých vydaná Polskem roku 1936 k 15. výročí přístavu Gdyně. Spojuje státní znak druhé Polské republiky s výrazným námořním motivem plachetnice,...
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné zloté nesou jméno, které původně patřilo zlatu: złoty znamená „zlatý“ a ve 14. a 15. století se tak v Polsku říkalo cizím zlatým dukátům. Roku 1496 polský sněm zavedl domácí zlotý v hodnotě 30 grošů. Z účetní jednotky odvozené od zlata se tak postupně stala stříbrná mince a dělení na 30 grošů vydrželo až do 19. století.
Od roku 1663 se razil stříbrný zlotý, kterému se podle nájemce mincovny Andrzeje Tymfa říkalo tymf. Stříbra obsahoval výrazně méně, než odpovídalo jeho nominální hodnotě, a jeho jméno se stalo pojmem pro podhodnocenou minci. Měnová reforma Stanislava II. Augusta Poniatowského z roku 1766 zachovala zlotý o 30 groších a stříbrné zloté se razily i s jeho portrétem.
V Kongresovém Polsku, spojeném s ruským carstvím, byl zlotý roku 1815 pevně svázán s 15 kopějkami, jeden rubl tedy odpovídal šesti a dvěma třetinám zlotého. Povstalci roku 1831 razili vlastní stříbrné 2 a 5 zlotých. Po porážce povstání nesly stříbrné mince dvojí označení v rublech i zlotých – například ¾ rublu odpovídaly 5 zlotým a 30 kopějek 2 zlotým. Od roku 1842 byl jediným zákonným platidlem rubl, mince s dvojím označením se ve Varšavě razily do roku 1865.
Obnovený zlotý zavedl ministr financí Władysław Grabski v dubnu 1924, nově dělený na 100 grošů. Ze stříbra byly zprvu i jednozlotové a dvouzlotové mince, ve třicátých letech pak hlavně 2, 5 a 10 zlotých s ženskou hlavou jako symbolem Polska a od roku 1934 s portrétem Józefa Piłsudského; pamětní desetizlotové z roku 1933 připomněly Jana III. Sobieského a Romualda Traugutta. V Polské lidové republice se ze stříbra razily už jen pamětní a sběratelské mince, například stozlotové s Mikulášem Koperníkem (1974) nebo Januszem Korczakem (1978).





