Stříbrné pence
Stříbrný penny byl základní anglickou mincí od jeho zavedení kolem roku 785 králem Offou z Mercie. Po celou dobu své existence odpovídal dvousetčtyřicetině libry a jako stříbrná mince obíhal nepřetržitě až do roku 1707, kdy vzniklo Království Velké Británie. Vzorem mu byl franský denár Karla Velikého.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Pražský groš Václava II. kolem roku 1300, mince, která na dvě století ovládla peněžnictví střední Evropy. Averz nese českého lva, reverz královskou korunu s celým...
Pražský groš Karla IV. ražený v Kutné Hoře, tedy mince, která byla po dvě staletí nejdůležitějším platidlem střední Evropy. Averz nese českou královskou korunu, reverz...
Stříbrný penny patří k nejdéle používaným mincím evropských dějin. Zavedl jej kolem roku 785 mercijský král Offa a šlo o kotouček z ryzího stříbra o hmotnosti kolem 1,3 až 1,5 gramu, tedy o minci velmi drobnou, zato po staletí spolehlivou.
Vzorem mu byl franský denár Karla Velikého, a proto se anglický penny latinsky označoval jako denarius. Odtud pochází i zkratka „d“, kterou Britové pro penny používali až do desetinné měnové reformy roku 1971 – tisíc dvě stě let po Offovi.
Nejdůležitější byl jeho poměr k libře. Jeden penny odpovídal dvousetčtyřicetině libry šterlinků a tento vztah platil po celou dobu, kdy byl penny stříbrnou mincí. Libra přitom původně nebyla mincí, ale váhou stříbra – z jedné libry kovu se prostě vyrazilo dvě stě čtyřicet pencí. Anglická měnová soustava si toto dělení podržela až do roku 1971, kdy přešla na desetinnou.
Váhový základ se v čase měnil. Zprvu se počítal podle takzvané Tower pound, roku 1527 za Jindřicha VIII. se přešlo na trojskou libru a hmotnost penny se ustálila kolem 1,555 gramu. Roku 1702 už obsahoval jen zhruba 502 miligramů stříbra.
Tento pokles vypovídá o dějinách anglických financí přesněji než mnohé kroniky. Panovníci potřebovali víc peněz, než měli stříbra, a snižování obsahu drahého kovu bylo nejsnazší cestou – jen se tím zároveň snižovala důvěra v minci samotnou. Anglický penny přesto patřil k nejstabilnějším platidlům Evropy a v pozdním středověku jej přijímali obchodníci od Baltu po Středomoří.
Stříbrné pence obíhaly nepřetržitě až do roku 1707, kdy spojením Anglie a Skotska vzniklo Království Velké Británie. Následující penny už měly jinou podobu i jiný kov, jméno mince ale přežilo dodnes. Dvanáct set let nepřetržité existence z něj dělá jednu z nejtrvalejších měnových jednotek, jaké Evropa poznala.
